Ođđa dálkkádatláhka ovdána riikkabeivviide – čitnaneutrálavuođamihttomeari 2035 lága dássái, luoitingeahpedanmihttomearit maiddái boahttevaš logijagiide
Ráđđehus lea dohkkehan 3. njukčamánus evttohusa ođđa dálkkádatláhkan. Láhka ođasmahtto, vai Suoma jagi 2035 čitnaneutrálavuođamihttomearri ja eará čadni riikkaidgaskasaš ja EU-dási dálkkádatmihttomearit fáhtejuvvojit. Čitnaneutrálavuođamihttomeari lassin láhka ásaha luoitingeahpedanmihttomeriid jagiide 2030, 2040 ja 2050. Lágas ásahit dálkkádatpolitihka plánain ja ođastusa mielde láhka viidu guoskat eanageavahansektora. Láhkii lasihuvvo maiddái čitnanjieluid nanosmahttima guoskevaš mihttomearri.
”Dálkkádatláhka lea bissovaččamus luotta guođđán ráđđehusa dálkkádatmearrádus. Dainna sihkkarastit, ahte čitnaneutrálavuođamihttomearri 2035 seailu ja dálkkádatbargu joatkašuvvá válgabajiid badjel. Dálkkádatláhka addá maiddái fitnodagaide nana signála das, ahte dán riikkas gánneha investeret buhtes čovdosiidda. Lean eandalii čeavlái das, ahte dálkkádatlága gárvvisteamis leat bargat nana ovttasbarggu dutkiiguin ja lágas ásahuvvon mihttomeriid vuođđun leat diehtaga ávžžuhusaid”, dadjá biras- ja dálkkádatministtar Emma Kari.
“Suoma mihttomearri hukset fossiilafriddja buresveadjinstáhta lea dálkkádatkriisa ja maiddái dorvvolašvuođapolitihkkii váikkuhan gažaldat. Mađi johtilut beasset eret sorjavašvuođas fossiila energiijai, dađi buoret dat lea dálkkádahkii ja dađi buoret Suoma ja Eurohpá dorvvolašvuhtii”, Kari joatká.
Ovddit dálkkádatláhka bođii fápmui jagi 2015 ja dat sisttisdoallá luoitingeahpádusmihttomeari dušše jahkái 2050. Ođđa dálkkádatláhkii girjejuvvojit čadni vugiin Suoma dálkkádatpanela ávžžuhusaide vuođđuduvvan luoitingeahpedanmihttomearit jagiide 2030 ja 2040 ja jagi 2050 mihttomearri beaiváduvvo. Luoitingeahpádusmihttomearit leat -60 % jagi 2030 rádjai, -80 % jagi 2040 rádjai ja -90 % muhto figgat goittotge -95 % jagi 2050 rádjai dan ektui mii dássi lei jagi 1990.
Ođđa dálkkádatláhka lea oaivvilduvvon boahtit fápmui 1. beaivve suoidnemánus 2022.
Dálkkádatpolitihka plánat deháleamos vuohki mihttomeriid fáhtemii
Luoitingeahpádusmihttomeriid fáhtemii dálkkádatlágas ásahit riikkaviidosaš dálkkádatpolitihka plánain, maiguin Suoma šaddogárdegássaluoitimiid geahpedat ja dálkkádatrievdamii vuogáiduvvat.
Lágas ásahit gaskaguhkes áigegaskka dálkkádatplánas, dálkkádatrievdama vuogáiduvvanplánas ja guhkes áigegaskka dálkkádatplánas. Ođđa plánan lágas ásahit eanageavahansektora dálkkádatplánas: čitnanjielut ja eanageavaheami luoitimat bohtet dálkkádatlága birii ja láhkii ásahuvvo mihttomearri čitnanjieluid nannemis. Buot dálkkádatplánain lea ulbmil sihkkarastit vuoiggalašvuođa ja suvdilis ovdáneami.
Lassin lágas ásahit plánaid ollašuvvama čuovvumis. dan mielde stáhtaráđđi galgá čuovvut Suoma dálkkádatmihttomeriid fáhtema ja lassedoaimmaid dárbbu.
Ođastusas ovddidat riikkabeivviide oaivvilduvvon dálkkádatjahkemuitalusa nu, ahte dat leat sisdoalu dáfus eanet gokčevaš go árabut. Luoitinovdáneamis ja dálkkádatdoaimmaid reahkkámis dieđihuvvo ain buorebut maiddái álbmogii.
Sápmelaš dálkkádatráđđi váldá beali dálkkádatgažaldagaide sámekultuvrra geahččanguovllus
Gárvvisteamis leat eandalii háliidan váldit vuhtii dálkkádatrievdamii hávváduvvi joavkkuid ja joavkkuid, mat eai dábálaččat oassálastte gullamiidda, dego mánáid ja nuoraid. Eandalii leat gullan sápmelaččaid, dasgo dálkkádatrievdan ovdána jođáneappot davvi govdodatgráđain. Sámiid ealáhusat ja kultuvra leat eandalii hearkki hávváduvvat dálkkádatrievdamis.
Ođđa dálkkádatlága mielde Supmii vuođđudat sámiid dálkkádatráđi. Ráđđi boahtá leat sorjjasmeahttun áššedovdiorgána, mii buvttada dieđu ja cealká dálkkádatpolitihka plánain sámekultuvrra geahččančiegas. Lágas virgeoapmahaččaide ásahit maiddái geatnegasvuođa ráđđádallat sámedikkiin dálkkádatplánaid gárvvistettiin.
Dálkkádatláhka dievasmahtto čakčat gielddaid dálkkádatplánain
Čakčat 2021 ráđđehus linnjii bušeahttaráđđádallamiin, ahte láhkaásaheapmái lasihuvvo geatnegasvuohta gielddaide, guovlluide ja eanagottiide gárvvistit dálkkádatplánaid. Dievasmahtti evttohus dálkkádatlágas lea oaivvilduvvon addojuvvot ráđđehusa evttohussan boahtte čavčča. Seammás lea ulbmil ásahit maiddái dálkkádatlága nuppástusohcamis, man guoskevaš plána gárvvásmuvvá njukčamánu áigge.
Lassedieđut
Milja Henttonen
Biras- ja dálkkádatministera sierraveahkki
t. 050 599 3094
[email protected]
Riikka Yliluoma
Biras- ja dálkkádatministera sierraveahkki
t. 050 414 1682
[email protected]
Jarmo Muurman
Birasráđđi
Birasministeriija
t. 0295 250 185
[email protected]
Outi Kumpuvaara
Hálddahusčálli
Birasministeriija
t. 0295 250 225
[email protected]
